Projekty‎ > ‎

Podjakubské roubenky


Pod vrškem s kostelíkem svatého Jakuba dravě zurčí řeka Mohelka. Projíždíte-li po turistické spojnici Sychrov–Mnichovo Hradiště, spatříte v každé vesnici malebné a tolik typické roubenky s podpěrnou konstrukcí, tzv. podstávkové domy. Totiž nejen z historického a geografického pohledu, ale i z hlediska lidové architektury je Českodubsko jedinečným a svébytným regionem. Jedná se o nevelké přesně vymezené území s původně českým obyvatelstvem, které bylo z východu i západu obklopeno živlem německým, na severu ohraničeno vrcholem hory Ještěd a na jihu údolím říčky Mohelky. Stavby v tomto historicky českém území jsou specifické, stejně jako byli specifičtí jejich obyvatelé, jejich zvyky i jejich kultura. Na rozdíl od okolních, po válce vysídlených, německých oblastí, kde roubené stavby více čí méně úspěšně zachraňují chalupáři, zůstaly ty podještědské (v původním významu slova Podještědí) ve vlastnictví rodů a rodin, které zde žijí po staletí. Stařičké roubenky jsou tak běžnou součástí jejich života, že mnoho stávajících majitelů výjimečnou hodnotu staveb, které vlastní, prostě nevnímá nebo nedoceňuje a v posledních letech je stále častěji neodbornými a technologicky naprosto nevhodnými zásahy devastuje nebo nechává zchátrat zcela.

Jíslova rychta, současný stav

© ČVUT Fakulta architektury

Spolek Dubáci vytipoval tři tyto pamětníky starých časů v Trávníčku a Hradčanech u Českého Dubu. Jíslova rychta, Beranova roubená hospoda Pod Lipami a Najmanova chalupa. Domy opuštěné a chátrající, ale díky tomu rovněž konzervované ve své čisté selské podobě z 18.–19. století. Naším úmyslem je zachránit alespoň jeden z těchto domů před jistým zánikem a vtisknout mu původní podobu a tradiční, leč novou náplň a smysl. Prezentovat zde lidovou architekturu a kulturu Kraje Karoliny Světlé v jejich ryzí podobě a vytvořit zde důstojné místo setkávání a turistické infocentrum. Takový projekt na Českodubsku zcela chybí! Navazujeme v tomto na ideu Ing. Arch. Svatopluka Technika, který v 80. letech minulého století vypracoval koncepci českodubského skanzenu in situ. Námi mapované objekty určil jako jedny z nejvýznačnějších ve svém textu Trávníček – přirozený skanzen dřevěných lidových staveb. Vedle Svatopluka Technika mapovali tyto objekty historici J. V. Scheybal či proslulý ředitel českodubského muzea Tomáš Edel.

V loňském roce jsme ke spolupráci oslovili předního odborníka Ing. Arch. Tomáše Eflera z Fakulty architektury ČVUT. Studenti Michal Švejda a Miloš Hlaváček jeden z objektů zaměřili, připravili návrhy na jeho celkovou revitalizaci a koncept budoucího využití, nyní pracují na realizačním plánu. Společně jsme připravili účast na Mezinárodním dni podstávkových domů. V současnosti sháníme partnery a kooperujeme s památkáři na zapsání objektů na seznam kulturních památek. S majiteli vyjednáváme o podmínkách.  Na podzim 2014 jsme se stali vlastníky druhého z vyjmenovaných objektů - Beranova roubeného hostince Pod Lipami. Více o dění kolem jeho záchrany naleznete zde.

Každý z domů je jedinečný, společně však nesou poselství o časech Karoliny Světlé a zanikající slávě podještědských řemeslníků. Zachraňme společně tyto svědky starých časů v jejich ryzí podobě, než nám zmizí docela!

Tady bývala před první válkou Beranova Hospoda pod Lipami. Současný stav je spíše demoliční.

Slepý majitel, slepé okno. Zachráníme ho ještě?

Portrét předčasně zesnulé Mařenky Beranové jako první exponát našeho muzea.

Nejpozději do roku 2057 musíme dům opravit. To bude oslava!