Na podzim 2014 se nám po dlouhém vyjednávání podařilo získat unikátní roubený hostinec Pod Lipami ve vsi Trávníčku. Respektive jeho ruinu. Než se z ní stane muzeum, čeká nás ještě trochu práce. Ale hned od začátku, jsme se do oprav s vervou pustili.
Ještě v říjnu proběhla v “Berance” první brigáda. Objekt jsme téměř kompletně vyklidili tak, aby v interiéru mohly začít záchranné práce a řemeslníkům nic nepřekáželo. Při vyklízení jsme nalezli řadu pokladů, jako například velkoformátovou fotografii malých Toníčka a Mařenky Beranových z roku 1909 či nám do té doby neznámou stolní hru z dob Rakouska-Uherska. Reportáž redaktora Českého rozhlasu Sever Tomáše Mařase o první větší akci v Berance najdete zde.
2014–2015
Na konci prosince 2014 jsme nechali havarijní střechu v nejhorších místech zaplachtovat a místa největších havárií v obytném křídle jsme podepřeli dočasnými výztuhami. Zároveň jsme rozběhli proces, který v lednu 2015 vyústil k zapsání na seznam kulturních památek ČR. Od Ministerstva kultury jsme v rámci Havarijního programu získali první dotaci a na konci sprna se začalo stavět! Nejdříve jsme museli řešit havarijní stav zadního traktu. Průběžně spolupracujeme s předními odborníky na lidovou architekturu architekty Tomášem Eflerem a Janem Peštou na přípravě projektu celkové rekonstrukce.
2016
Pod vedením Ing. arch. Tomáše Eflera a libereckých památkářů pokračujeme v rekonstrukci obytné části objektu. Již druhý rok jsme získali dotaci z Havarijního programu Ministersva kultury ČR a letos i z Libereckého kraje. Děkujeme oběma institucím, protože bez jejich příspěvku bychom si náročnou rekonstrukci nemohli dovolit.
2017
V roce 2017 byly dokončeny práce na sanaci havarijního stavu obytné části budovy. K našemu velkému potěšení se letos navrátila mnoho let již zborcená pavlač a obnovena byla i střecha nad hospodářským křídlem. Repasována byla historická okna a šikovní zedníci z firmy Mabeko začali pracovat na vnitřních hliněných omítkách. V létě jsme uspořádali tradičního hlinomazačství — od nakopání jílu přes vytvoření správné směsi až po spárování trámů. Finanční podporu nám opět poskytlo Ministerstvo kultury ČR a Liberecký kraj.
2018
S významnou finanční podporou Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR jsme pokračovali v obnově.
Kulturní akce v Beranově hostinci
Již v průběhu rekonstrukce se bývalý hostinec stal místem pro setkávání a pořádání kulturních událostí. V květnu 2015 jsme uspořádali před hostincem první akci v rámci IV. ročníku festivalu Pouť mezi dvěma Jány. Černokostelecký pivovár pro nás uvařil speciální várku své "Černé svině" - tmavého speciálu a dodal jej ve starém dřevěném a řádně vysmoleném sudu. A tak jsme po devadesáti letech od ukončení provozu hostince navázali nejčestnějším možným způsobem. V roce 2015 proběhly u Beranů ještě další tři akce. Lidem k tanci a hudbě hrála Prvorepubliková sekce souboru Horačky. Zároveň mohli ochutnat pivo ze zajímavých malých pivovarů. O našich plánech vyšel 9. října rovněž článek v deníku Metro. V prosinci nás navštívil Mikuláš, kterému jsme museli slíbit, že oblíbené akce se budou před Beranovým hostincem konat i v dalších letech. V roce 2016 jsme uspořádali Masopust, Den otevřených podstávkových domů s vystoupením Horaček, Beranovy hody a plánujeme ještě Slavnost sázení lip na Svátek republiky 29. 10.
V roce 2017 kulturní činnost pokračovala v zaběhnutých kolejích — uspořádali jsme např. společně s SDH Trávníček druhý ročník masopustu. Jeho atmosféru si můžete připomenout v televizním dokumentu z cyklu Folklorika. Ve spolupráci s Libereckým krajem se konaly v červenci Beranovy hody s výstavou kreseb lidové architektury Českodubska, ukázkami tradičního tesařství a vystoupením Horaček.
Historie Beranova hostince
Historie čísla popisného 13 v hořením Trávníčku sahá až do 16. století, čímž se vedle rychty čp. 6 v Dolením Trávníčku řadí k jednomu z nejstarších místních sídel. Jeho význam tkvěl zřejmě i v jeho umístění na návsi u silnice mezi panským Sychrovem a Českým Dubem. Již roku 1546 máme zmínky o bratrech Tůmovi a Šimkovi Červových.
Roku 1747 koupil dům s pozemky za 192 kop Jan Beran. Tehdy začal jeho rozkvět, spojený právě s rodinou Beranů, která vystavěla i nedaleký Beranův mlýn - jedinečnou památku lidové architektury. Z konce 18. století zřejmě pochází současné roubení sálu, ve 40. až 60. letech 19. století proběhla zásadnější rekonstrukce. Během ní tesařský mistr Václav Bartoš z Doleního Trávníčku vdechl stavení vskutku mistrovskou podobu – řezbářsky bohatě zdobenou konstrukci podstávek a dnes již zhroucenou pavláčku což jsou prvky, které jezdili obdivovat architekti a národopisci po celé 20. století.
Pravděpodobně největší slávu si hostinec zažil v první dekádě 20. století, kdy zde hospodařil a šenkoval Antonín Beran. Z té doby taky pochází první známá dobová fotografie, dosvědčující rekonstrukci kolem konce 19. století, kdy se stavení zvedalo do výšky. Do krovu, krytém již moderní pálenou taškou byla včleněna hostinská komůrka, všechny interiéry získaly bohatou výzdobu na hliněných a vápenných omítkách.
Po první světové válce se vdova po Antonínovi Anna Beranová, zvaná pamětníky Krásná paní, rozhodla své hýčkané potomky Toníčka a Mařenku zabezpečit do budoucnosti. Nakoupila pozemky a na návsi v hořením Trávníčku investovala stavbu moderní a již zděné hospody. Jejím snahám učinila přítrž rodinná tragédie. Milované děti zemřely na prahu dospělosti několik měsíců po sobě v letech 1926 a 1927 na tehdy smrtící tuberkulosu. To dosvědčuje i dojemný náhrobek přímo na stěně letařovického kostela. Nešťastná Anna Beranová již neměla sil splácet velké dluhy z novostavby a nakonec přišla o novou i “starou” roubenou hospodu a dožila v malém dřevěném domku nedaleko.
Ve 30. letech hospodařila v čp. 13 rodina Poršova. Ta si objekt také adaptovala pro své potřeby. Někdejší hostinský sál byl přepažen do dvou místností, do tanečních parket byla dosti hrubě vyříznuta díra na nový kachlový sporák… Od těch dob již ale do stavební konstrukce nikdo z dalších vlastníků chalupářů výrazněji nezasahoval. To je velkým štěstím, neboť se nám “Beranka” dochovala v téměř intaktní selské dispozici z 19. až 20. století. Málem se jí tento fakt stal i osudným, neboť trvalá neúdržba vedla k jejímu havarijnímu stavu.
Snad se nám to společnými silami podaří změnit.
Partneři
Významnou finanční podporu na rekonstrukci objektu nám průběžně poskytují Liberecký kraj a Ministerstvo kultury ČR.
